Chtěla bych vám převyprávět příběh, který je zároveň stížností i pochvalou.
S manželem a roční holčičkou Eliškou bydlíme v rodinném domku ve starých Stodůlkách. Postupně každý den se nám začaly objevovat v ložnici, kde všichni tři spíme, vosy. Nejdříve jedna, pak dvě, až to dospělo k tomu, že když jsem jednoho dne šla uložit dceru k polednímu spánku a nejprve zkontrolovat, zda v ložnici není další vosa, zjistila jsem, že po okně jich leze asi osm. Vzala jsem plácačku a začala je likvidovat. Jenže, když jsem jednu zabila, další dvě se objevily. Všimla jsem si, že prolézají stropem mezi palubkami, ze kterých máme udělaný strop, a to přímo nad postýlkou naší malé holčičky. Řeknete si, nojo, vosí hnízdo, běžná věc, ale co teď s tím. Malou jsme přestěhovali k babičce, která má samostatný byt v našem rodinném domku a začali jsme řešit, co dál.
Manžel obvolal troje deratizéry, od všech se dozvěděl, že zásah by stál cca 2 500 Kč, ale likvidují hnízda pouze ta, která jsou vidět a ve výškách už vůbec ne. Další možnost byly hasiči, na lince 150 jsme se dozvěděli, že likvidují hnízda pouze na veřejných prostranstvích, která přímo ohrožují lidský život. To, že jsme upozorňovali na spaní ročního děcka přímo pod hnízdem a na mou alergii na vosí píchnutí, po kterém se začnu dusit, nikoho nezajímalo. Prý si likvidaci musí zajistit majitel nemovitosti sám. Já jako spolumajitel nemovitosti jsem se snažila s manželem zajistit likvidaci, ale jak a kde, to už nám nikdo neřekl. Jako poslední možnost jsem zkusila kamarádku, která patří do Sboru dobrovolných hasičů Stodůlky, ta mi dala kontakt na Petra Jabůrka, také ze Sboru dobrovolných hasičů Stodůlky. Rádi by nám pomohli, ale nemají k tomuto zásahu speciální vybavení, dostali jsme další kontakt na SDH Řeporyje a ti nás odkázali na SDH Řepy, kteří mají potřebné vybavení a hned druhý den přijeli, i když většina z nich pomáhala při povodních mimo Prahu.
Hnízdo o velikosti velkého melounu profesionálně zlikvidovali, i přes všechna úskalí, která jim náš dům připravil a jen kroutili hlavou nad tím, že nám nikdo nepomohl, když je to jejich povinnost.
A proto bych ráda tímto poděkovala SDH Stodůlky, Řeporyje a hlavně Řepy za jejich vstřícnost, ochotu pomoci a profesionalitu.
A naopak neděkujeme státním hasičům.
Jana Tůnová
