MČ Praha 13: Pravidla o poskytování a rozúčtování plnění (služeb) nezbytných při užívání nájemních jednotek v bytovém fondu MČ Praha 13

 

Pravidla

o poskytování a rozúčtování plnění (služeb) nezbytných při užívání nájemních jednotek

 

Městská část Praha 13 (usnesení č.866 z 19.schůze Rady MČ Praha 13 ze dne 21.10.2002), se zřetelem na zákon č. 40/64 Sb. “Občanský zákoník” § 696 dále na zákon č. 406/2000 Sb. “Zákon o hospodaření s energií” a jeho prováděcí vyhlášky, především č. 152/2001 Sb. ze dne 12. 4. 2001, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody (TUV), měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu TUV a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům a č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách, dále na zákon č. 458/2000 Sb. “Energetický zákon “ a jeho prováděcí vyhlášky, především č. 224/2001 Sb. ze dne 14. 6. 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozdělení nákladů na dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa a vyhlášku č. 372/2001 Sb. ze dne 12. 10. 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování TUV mezi konečné spotřebitele, stanovuje , pro objekty, které má svěřeny do správy, pravidla o poskytování a rozúčtování plnění (služeb) nezbytných při užívání nájemních jednotek

 

 

1. Obecná část

1. Nájemce a osoby s ním žijící ve společné domácnosti mají vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění (služby), jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

   Nájemce je povinen užívat byt, nebyt, společné prostory a zařízení domu řádně a řádně požívat

   plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu.

   Nájemci bytů, nebytů jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

   Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu oprav v bytě a umožnit jejich provedení. Pokud tak neučiní odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

   Nájemce je povinen drobné opravy a běžnou údržbu bytu provádět sám. Pokud tak činit nebude, má právo pronajímatel po předchozím upozornění provést tuto činnost na náklady nájemce.

   Nájemce je povinen odstranit závady a poškození, které v domě způsobil sám nebo ti, co s ním bydlí. Nestane-li se tak má právo pronajímatel po předchozím upozornění nájemce závady a poškození odstranit a požadovat od nájemce náhradu.

   Nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad.

   Nájemce bytu, nebytu je povinen dle §692 Občanského zákoníku po předchozí výzvě umožnit pronajímateli, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakožto i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu, nebytu a patří pronajímateli.

   V případě, že nájemce bytu, nebytu poškodí měřící a regulační techniku umístěnou v bytě, nebytě pronajímatel provede opravu či výměnu na náklady nájemce.

   Nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění poskytované s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímatel i poplatek z prodlení v souladu s Nařízením vlády ze dne 8. 6. 1994, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatků z prodlení podle občanského zákoníku (Sbírka zákonů č. 142/94Sb.)

 

II. Plnění spojené s užíváním bytu a nebytu

 

A. Vytápění

1. Otopné období je stanoveno od l.září do 31. května s tím, že dodávka tepla se zahájí v topném období, když průměrná denní teplota ve dvou po sobě následujících dnech klesne pod 13 °C a nelze očekávat zvýšení této teploty. Přerušení nebo ukončení topného období nastane tehdy, pokud průměrná teplota ve dvou po sobě .následujících dnech vystoupí nad 13 °C a nepředpokládá se pokles této teploty.

   V průběhu topného období jsou zpravidla vytápěny byty i nebyty na 20 °C až 22 °C dle charakteru a polohy místností v domě (měřeno uprostřed místnosti ve výši l m nad podlahou), a to v době od 6.00 až 22.00 hod. V noční době od 22.00 do 6.00 hod. je prováděn noční útlum na 18 °C.

   Z důvodu tepelné stability domu není přípustné vytápět v průběhu topného období byty na teplotu nižší než 16 - 17 °C. Plnění do výše této teploty je nájemce bytu povinen strpět a náklady s tím spojené uhradit, a to u obsazeného bytu či nebytového prostoru:

   1. Nejnižší vyúčtovaný celkový náklad na vytápění na l m2 u bytu či nebytového prostoru je ve výši průměrného celkového nákladu na 1m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky vynásobený koeficientem 0,75.

      Nejvyšší vyúčtovaný celkový náklad na vytápění na l m2 na byt či nebytový prostor by měl být ve výši 1,4 násobku průměrného nákladu na l m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Pokud je celkový náklad vyšší, má právo nájemce požadovat od správce analýzou prokázanou oprávněnost vyúčtovaných nákladů na vytápění.

   Celkové náklady na teplo pro vytápění za zúčtovací jednotku jsou rozděleny na dvě složky a to 50 % na základní složku a 50% na složku spotřební.

   1. Náklady na vytápění obsažené ve složce základní jsou rozúčtovány v poměru velikosti započitatelných podlahových ploch jednotlivých bytů i nebytů.

      Náklady na vytápění obsažené ve složce spotřební jsou rozúčtovány v poměru velikosti korigovaných údajů na indikátoru rozdělování topných nákladů (IRTN), který je umístěn na otopném tělese v bytě. Údaj na indikátoru je korigován mimo jiné především na velikost tělesa a na polohu místnosti a to z důvodu, aby spotřební složka nákladů byla rozúčtována se zohledněním rozdílné náročnosti vytápěných místnosti a dodávku tepelné energie nejen z otopných těles, ale i ze stoupaček a vnitřní konstrukce domu. Odečty jsou prováděny jednou ročně.

   Při změně nájemce bytu i nebytu v průběhu roku budou náklady na vytápění mezi dřívějšího a nového nájemce bytu i nebytu rozúčtovány následovně:

   1. Spotřební složka vytápění se rozdělí v procentuálním podílu dle klimatické náročnosti v jednotlivých měsících následovně:

    b) Základní složka nákladů na vytápění se rozdělí v poměru počtu dnů vytápění byty nebo nebytu před a 

Měsíc %

měsíc

%

Měsíc

%

měsíc

%

Leden

19

Duben

9

Červenec

0

Říjen

8

Únor

16

Květen

2

Srpen

0

Listopad

14

Březen

14

Červen

0

Září

l

Prosinec

17

    po termínu změny konečného spotřebitele.

 

1. Po dobu neobsazeného bytu nebo nebytového prostoru hradí náklady spojené s jeho vytápěním majitel domu. Nejnižší přípustné náklady na vytápění na 1m2 ve výši průměrného celkového nákladu na 1m2 započitatelné podlahové plochy účtovací jednotky vynásobený koeficientem 0,60.

   V případě odpojeného bytu nebo nebytového prostoru od otopné soustavy v domě hradí nájemce bytu základní složku nákladů na vytápění. Započitatelná plocha je stanovena v souladu s vyhláškou 372/2001 Sb.

   V případě, že nájemce bytu i nebytu neumožní instalaci indikátorů nebo odečet údajů na indikátoru , nebo indikátor nákladů poškodí, bude mu vyúčtovaný náklad ve výši průměrného nákladu spotřební složky v ostatních měřených bytech zvýšený koeficientem 1,6. Vypočet bude proveden dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. V účtu spotřebitele bude poznámka “neměřený odběr".

   Nebude-li možno poměrové měřidlo odečíst bez zavinění uživatele nebo bude-li odečtená hodnota nulová, bude spotřební složka nákladů dopočtena s ohledem ne tepelnou stabilitu (OZ § 689) a v souladu s § 4 vyhl. 372/2001 Sb. Korekce upravených spotřebních jednotek spočívá v určení minimální hranice celkových výsledných jednotek dopočtem průměrné spotřební složky (RTN/m2) tak, aby uživatel splňoval podmínky OZ § 689 o nezbytně nutném odebraném množství tepla.

B. Teplá užitková voda

1. Teplá užitková voda (TUV) je dodávaná celoročně v době od 6.00 do 22.00 hod., tak aby měla na výstupu u spotřebitele teplotu 45 až 60 °C s možnou výjimkou během odběrných špiček v objektu.

   Náklady na TUV jsou rozděleny na:

   • náklady na teplo pro ohřev TUV

     vodné a stočné za TUV

Celkové náklady za teplo pro ohřev TUV za zúčtovací jednotku jsou rozděleny na dvě složky, a to 30 % základní složku nákladů a 70 % spotřební složku nákladů:

1. základní složka nákladů je rozúčtována v poměru podlahových ploch bytů. U nebytového prostoru je podlahová plocha přepočtena koeficientem, který je stanoven odborným posouzením dle rozsahu odběru a způsobu užití TUV

   spotřební složka nákladů je rozúčtována v poměru náměrových dílků na poměrovém bytovém vodoměru pro TUV

Celkové náklady za vodné a stočné z TUV za zúčtovací jednotku jsou rozděleny v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru pro TUV.

Při změně nájemce bytu i nebytu v průběhu roku budou náklady na TUV mezi dřívějšího a nového nájemce bytu i nebytu rozúčtovány následovně:

1. základní složka nákladů tepla pro přípravu TUV dle odbydlených dnů v roce,

   spotřební složka nákladů tepla pro přípravu TUV v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru TUV,

   náklady za vodné a stočné pro TUV v poměru náměrových dílku na poměrovém vodoměru TUV.

V případě, že nájemce bytu i nebytu zjistí nefunkčnost poměrového měřiče TUV, je povinen toto zjištění bezprostředně ohlásit pronajímateli, který zjedná nápravu. Za období nefunkčnosti měřiče budou majiteli bytu i nebytu vyúčtovány spotřební složky za TUV v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům u dotčeného bytu i nebytu vztažených na počet dnů nefunkčnosti měřiče.

V případě, že nájemce bytu i nebytu má pochybnosti o správné funkčnosti poměrového měřidla na TUV, může písemně požádat pronajímatele o jeho přezkoušení na zkušebně. Pokud zkušebna prokáže nesprávnou funkčnost měřidla, náklady s přezkoušením hradí pronajímatel a rozúčtování spotřebních složek nákladů za TUV bude provedeno dle bodu 6. Pokud však zkušebna prokáže správnou funkčnost poměrového měřidla, náklady spojené s přezkoušením hradí nájemce bytu i nebytu a vyúčtování spotřebních složek za TUV je provedeno dle údajů poměrového měřiče.

V případě odpojeného bytu nebo nebytového prostoru od centrální dodávky TUV v domě hradí nájemce dle vyhl. 372/2001 § 6 odst. 2. základní složku nákladů na ohřev TUV, a to u bytů dle podlahové plochy bytu a u nebytového prostoru dle podlahové plochy přepočtené koeficientem, který je stanoven odborným posouzením dle původního rozsahu odběru a způsobu užití TUV před odpojením

V případě, že nájemce bytu neumožní instalaci nebo odečet údajů na poměrovém měřiči TUV, nebo mu bude prokázána neoprávněná manipulace s poměrovým měřičem (například porušení plomby apod.), bude mu vyúčtován náklad ve výši trojnásobku průměrného nákladu spotřební složky tepla pro ohřev TUV a trojnásobku celkových nákladů na vodné a stočné za TUV v ostatních měřených bytech vztažený na podlahovou plochu bytu či přepočtené podlahové plochy nebytového prostoru. Výpočet bude proveden dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. V účtu spotřebitele bude poznámka o výši průměrné spotřeby a korekce.

Nebude-li možno poměrové měřidlo odečíst bez zavinění uživatele , bude spotřební složka nákladů stanovena jako průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky (objektu) v daném zúčtovacím období.

Neumožní- li uživatel bytu i nebytu provedení odečtu nebo instalace měřiče, rozúčtování nákladů pro danou bytovou či nebytovou jednotku proběhne následovně :

• základní složka bude vypočítána dle podlahové plochy bytu či nebytu

  spotřební složka pro TUV – ohřev a pro SV-TUV bude dopočtena v souladu s vyhl. 372/2001 Sb. a to jako trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při obnovení odečtu vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení o 200%.

Cejchování bytových vodoměrů na TUV je zákonnou normou stanoveno po 4 letech.

C. Studená voda - vodné a stočné

Náklady za vodné a stočné za studenou vodu (SV) za dům, kde jsou instalovány poměrové vodoměry, budou rozúčtovány v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru pro SV.

Při změně nájemce bytu i nebytu v průběhu roku budou náklady na SV mezi dřívějšího a nového nájemce bytu i nebytu rozúčtovány v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru SV.

V případě, že nájemce bytu i nebytu zjistí nefunkčnost poměrového měřiče SV, je povinen toto zjištění bezprostředně ohlásit pronajímateli, který zjedná nápravu. Za období nefunkčnosti měřiče bude nájemci bytu i nebytu vyúčtován náklad za SV v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům u dotčeného bytu i nebytu vztažených na počet dnů nefunkčnosti měřiče.

V případě, že nájemce bytu i nebytu má pochybnosti o správné funkčnosti poměrového měřidla SV, může písemně požádat pronajímatele o jeho přezkoušení na zkušebně. Pokud zkušebna prokáže nesprávnou funkčnost měřidla, náklady s přezkoušením hradí pronajímatel a rozúčtování nákladů za SV bude provedeno dle bodu 3. Pokud však zkušebna prokáže správnou funkčnost poměrového měřidla, náklady spojené s přezkoušením hradí nájemce bytu i nebytu a vyúčtování nákladů za SV je provedeno dle údajů poměrového měřiče.

Neumožní- li uživatel bytu i nebytu provedení odečtu, bude rozúčtování nákladů pro danou bytovou či nebytovou jednotku dopočteno a to jako trojnásobek průměrné hodnoty nákladů připadající na 1osobu zúčtovací jednotky evidovanou u správce. Při obnovení odečtu vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 osobu evidovanou u správce za neměřené zúčtovací období bez zvýšení o 200%.

Pokud bude nájemci prokázána neoprávněná manipulace s porušením poměrového měřiče SV (například porušení plomby apod.), bude mu vyúčtovaný trojnásobek nakladu ve výši průměrného nákladu na osobu v zúčtovací jednotce v měřených bytech. V účtu spotřebitele bude poznámka o výši průměrné spotřeby a korekce.

V zúčtovací jednotce, kde jsou vodoměry osazeny jen zčásti, nebo kde nájemníci neumožnili nebo odmítli jejich instalaci, budou náklady rozúčtovány těmto nájemníkům bez poměrových vodoměrů ve výši rozdílu mezi celkovým nákladem připadajícím na zúčtovací jednotku a náklady za spotřebu naměřenou v jednotce v bytech i nebytech osazených vodoměry. Rozdíl bude účtován v poměru počtu osob evidovaných u správce bytů či nebytů v bytech či nebytech bez vodoměrů

V zúčtovací jednotce, kde nejsou osazeny poměrové vodoměry SV, bude rozúčtováno podle počtu osob evidovaných u správce domu.

  D. Ostatní služby

Náklady na osvětlení společných prostor a zařízení domu se rozúčtují ve výši nákladů účtovaných správci, a to podle počtu evidovaných osob u správce. Do nákladů se zahrnují především náklady na elektrickou energii, výměny žárovek, opravy či výměny schodišťových automatů a osvětlovacích těles. Rovněž jsou zahrnuty opravy venkovních zvonků a ovládání domovních dveří.

Náklady za užívání výtahu se rozúčtují ve výši nákladů účtovaných správci, a to podle počtu osob evidovaných u správce a to bydlících od třetího nadzemního podlaží výše. Do nákladů se zahrnují náklady na elektrickou energii, náklady za komplexní servis výtahu a běžné opravy výtahu včetně vandalismu

Náklady na úklid společných prostor se rozúčtují ve výši nákladů účtovaných správci, a to podle počtu osob evidovaných u správce Do nákladů se zahrnují náklady spojené s běžným úklidem včetně generálních úklidů a na odvoz nekomunálního odpadu ze společných prostor.

Náklady na STA se rozúčtují ve výši nákladů účtovaných správci, a to podle počtu nájemních jednotek evidovaných u správce. Do nákladů se zahrnují náklady na servis zabezpečující funkčnost zařízení a případné opravy.

  III. Společné ustanovení 1. Vyúčtování záloh za plnění spojená s užíváním bytu je prováděno jednou ročně a bude vždy za zúčtovací období leden až prosinec, tj. předchozí kalendářní rok. Ve vyúčtování musí být uvedeno a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřeba tepelné energie na vytápění, spotřeba tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé užitkové vody, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na vytápění a tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé užitkové vody v Kč/m3 a poskytování studené vody v Kč/ m3'. c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody, podíly základních a spotřebních složek nákladu na tepelnou energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v % a Kč, d) podlahová plocha a započitatelná podlahová plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m2, v případě poskytování teplé užitkové vody průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných poměrových vodoměrů za zúčtovací jednotku a naměrů instalovaného bytového vodoměru (vodoměrů) teplé užitkové vody v bytě či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeb náměrů z vodoměrů, e) spotřeba tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy, f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtu indikátorů vytápění u konečného spotřebitele, h) náklad na dodávku studené vody za fakturační místo a podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele, součet náměrů instalovaných poměrových vodoměrů studené vody za zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) studené vody v bytě či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeby náměrů z vodoměrů, počet osob evidovaných u správce domu za fakturační místo a u konečného spotřebitele,

1. výše a součty zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele,
   1. lhůta a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem, tato lhůta je 30 dnů

      způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného podle písmene h)

  2. Termíny k rozúčtování nákladů a služeb spojené s užíváním obecních bytů MČ Praha 13 Kalendářní rok l. l - 31.12. Zúčtovací období Období, během kterého jsou trvale zajišťovány dodávky a služby poskytované k užívání pronajatého prostoru. Toto období je předmětem rozúčtování Fakturační období Období, během kterého dochází zúčtování tj. správní firmě, fakturace za dodávky a služby. Toto období se nekryje s kalendářním r okem Předání vyúčtování nájemníkům Nájemník resp. spotřebitel bude s vyúčtováním písemně seznámen vždy nejpozději do 30. 4. Reklamační období

21 ti denní období od předání vyúčtování nájemci pro uplatnění reklamace rozúčtování – nájemníkem (spotřebitelem) vždy nejpozději do 21.5.

30 ti denní období od obdržení reklamace pro vyřízení včetně opravy rozúčtování při uznání reklamace - vždy nejpozději do 20. 6 .

předání opraveného rozúčtování v případě oprávněné reklamace – do 7 dnů od provedené opravy, vždy nejpozději do 27.6.

V případě prokázání chyb v rozúčtování služeb mimo reklamační období, vznikne náklad, který bude konečným spotřebitelům rozúčtován v následujícím zúčtovacím období. Výsledek zjištění se již do ukončeného rozúčtování zúčtovací jednotky nepromítá. Splatnost rozúčtování nejpozději do 31.7. Období pro úhrady nedoplatků z rozúčtování dodávek a služeb bez uplatnění penalizační sankce je vždy do 31.7. V případě uplatnění reklamace nejpozději do 31. 8. 3. Odečty IRTN a poměrových vodoměrů v bytech a nebytových prostorách za zúčtovací období se provádějí tak, aby byly ukončeny k 31. lednu dle následného postupu: - Nájemce je informován min 5 dnů předem o termínu a časovém rozmezí provedení odečtu v domě a to vylepením na informační místo v domě a individuálně vhozením informačního lístku do označené poštovní schránky, při návštěvě se pracovník provádějící odečty (odečitatel) na požádání prokáže firemním průkazem a pověřením správce objektu k provedení odečtu, - odečtené údaje jsou zapsány do odečtového listu a nájemník je stvrdí svým podpisem. Pokud nájemník odmítne podepsat, poznamená tuto skutečnost odečitatel do odečtového listu, - pokud při odečtu je zjištěna porucha měření, odečitatel o zjištěné skutečnosti vystaví “protokol o závadě". Správnost údajů v protokolu stvrdí nájemník podpisem. Pokud odmítne, odečitatel tuto skutečnost do protokolu poznamená, - pokud nájemník neumožní odečet při první návštěvě odečitatele, je informačním lístkem vhozeným do schránky informován o této skutečnosti a o termínu druhé návštěvy, - pokud ani při druhé návštěvě není odečitatelovi umožněn odečet, je konečný spotřebitel o náhradním termínu odečtu informován prokazatelným způsobem, - pokud ani při třetí návštěvě není odečitatelovi umožněn odečet, je při rozúčtování nákladů postupováno v rámci těchto pravidel s užitím náhradního výpočtu a korekce.   U nájemců, kteří nesplnili včas oznamovací povinnost při změně počtu bydlících osob, budou služby na tomto údaji závislé zúčtovány za celé zúčtovací období, a to s nejvyšším počtem osob evidovaných či zjištěných bez ohledu na to, kdy k údajné změně došlo. Pravidla se vztahují na prostory v obytných budovách a to Jak na byty,'tak na nebytové prostory. U nebytových prostor musí být odlišnosti od těchto pravidel definovány v nájemní smlouvě. Zvláštní způsob rozúčtování nákladů na služby – není - li možné v zúčtovací jednotce na některou ze služeb provést rozúčtování dle těchto pravidel, a to především z důvodu mimořádných technických podmínek, provede správní firma vyúčtování dotčené služby podle individuálních podmínek s maximální snahou dodržet platnou legislativu. Použití zvláštního způsobu vyúčtování bude uvedeno v dokumentaci rozúčtování pro jednotlivé nájemce. V případě, že u tepla pro vytápění či dodávky TU V je jedno fakturační měřidlo pro více objektů, správce objektů zajistí, aby rozúčtování nákladů na tyto služby bylo provedeno v souladu s vyhláškou č. 224/2001 Sb., a to následné: teplo pro vytápění - základní složka nákladů ve výši 50 % celkových nákladů, v poměru součtu započitatelných ploch bytů a úchytů pro vytápění jednotlivých objektů,

- spotřební složka nákladů ve výši 50 % celkových nákladů, v poměru součtu korigovaných naměřil RTN, pokud jsou indikátory RTN shodného typu. Pokud jsou v jednotlivých objektech indikátory RTN rozdílného typu, pak i spotřební složka nákladu bude rozdělena mezi objekty v poměru součtu započitatelných podlahových ploch bytů a nebytů pro vytápění jednotlivých objektů,

teplo pro ohřev TUV – základní složka nákladů ve výši 30 % celkových nákladů, v poměru součtu podlahových ploch bytů a nebytů jednotlivých objektů, - spotřební složka nákladů ve výši 70 % celkových nákladů, v poměru součtu naměřit poměrových vodoměrů. Pokud bude součet náměrů za všechny objekty rozdílný 15 % a více oproti fakturačnímu vodoměru, bude i tato spotřební složka rozdělena mezi objekty v poměru součtu podlahových ploch bytů a nebytů jednotlivých objektů, vodné a stočné za TUV - celkové náklady budou mezi objekty rozděleny v poměru součtu náměrů poměrových vodoměrů. Pokud bude součet náměrů za všechny objekty rozdílný 15 % a více oproti fakturačnímu vodoměru, bude náklad na vodné a stočné za TU V rozdělen mezi objekty v poměru součtu podlahových ploch bytů a nebytů jednotlivých objektů. Správce objektu odpovídá za stanovené korekce na polohu jednotlivých místností bytů či nebylů v objektech. Definice ploch pro účel těchto pravidel:

1. započitatelná podlahová plocha bytu či nebytového prostoru pro účely vytápění
   • pro byty - plocha bytu bez balkonů, lodžií (i zasklených) a sklepů, v případě rozdílných výšek místností, přepočtena na průměrnou výšku v domě v součinnosti dle přílohy l bodu A., odst.2, písm. c), vyhlášky č. 372/2001 Sh. (nebo přílohy l bodu A., odst.2, pism. a),b), vyhlášky č. 372/2001 Sb.)
   • pro nebyty plocha nebytů bez balkonů, lodžií (i zasklených) a sklepů, v případě rozdílných výsek místností, přepočtena na průměrnou výsku v domě a přepočtena na účel využívání nebytového prostoru dle přílohy l bodu A,, odst.l, písm.a), b), a odst.2, písm. a),b), vyhlášky č. 372/2001 Sb.
2. podlahová plocha bytu či nebytového prostoru pro účely TUV:

   - pro byty - podlahová plocha bytu bez balkonů, lodžií (i zasklených) a sklepů,

   - pro nebyty - podlahová plocha nebytů bez balkonů, lodžií (i zasklených) a sklepů, a přepočtena   koeficientem, který je stanoven odborným posouzením dle rozsahu odběru a způsobu užití TUV.

    

   10. Tato pravidla budou uplatňována pro rozúčtování roku 2002 a léta následná, pokud nebude změněn právní rámec nebo metodika rozúčtování.

   11. V případě privatizace domu nový nabyvatel nemovitosti vstupuje do stávajících práv a povinnosti vztažených k danému objektu.