Tuto formu NRP upravuje občanský zákoník v §794-854. Osvojení nebo také adopce si dává za cíl vytvoření takového vztahu jako je vztah mezi rodičem a dítětem. Osvojením lze také chápat přijetí cizí osoby za vlastní, což je vyjádření základního principu osvojení, kterým je nahrazení přirozeného biologického právním. Mezi osvojencem a osvojitelem vzniká právní vztah jako mezi rodičem a dítětem, tedy vzniká příbuzenský poměr. Osvojitel je zapsán do matriky jako rodič namísto biologického rodiče po právní moci rozsudku o osvojení. Dítě získává nové příjmení, osvojitel získává rodičovskou odpovědnost.

O osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele. Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, která zaručuje svým způsobem života, pohnutkami a důvody, že se stane dobrým rodičem. Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl.

Dítě, kterému je v době řízení o osvojení alespoň 12 let, je třeba vždy jeho souhlasu k osvojení. Osvojitelům vzniká také povinnost informovat dítě o skutečnosti osvojení, jakmile to uznají za vhodné, nejpozději však do zahájení povinné školní docházky dítěte. Na rozdíl od pěstounské péče u osvojení neexistují žádné speciální dávky.

 

Kromě osvojení dítěte upravuje občanský zákoník nově také typy osvojení zletilého. Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Osvojení zletilého je upraveno v občanském zákoníku §846-854. OSPOD není účastníkem řízení u osvojení zletilé osoby.

 

Vytisknout