Tuto formu NRP upravuje §958-970 občanského zákoníku. Pěstounská péče je jedna z forem náhradní rodinné péče, je osobní péčí o dítě třetí osobou. Účelem pěstounské péče není přijetí svěřovaného dítěte za své, jako v případě osvojení. Pěstoun o dítě osobně pečuje a zodpovídá za jeho výchovu. Mezi pěstounem a dítětem nevzniká příbuzenský poměr, jako je tomu mezi rodičem a dítětem. Pěstoun nemá vyživovací povinnost vůči dítěti.

Děti svěřené do pěstounské péče zpravidla své rodiče znají a předpokládá se tedy styk rodiče s dítětem.

Pěstounská péče by měla být vnímána spíše jako dočasná péče. Upřednostňuje se osobní péče o dítě příbuzným nebo osobou blízkou. Pěstounská péče má přednost před péčí o dítě v ústavech nebo jiných zařízeních ústavního typu. Předním hlediskem je zájem dítěte.

 

Pěstoun může dítě zastupovat v běžných záležitostech.  Záležitosti, které nejsou běžné (např. vydání cestovního dokladu) podléhají souhlasu rodiče, popřípadě rozhodnutí soudu.

 

O pěstounské péči rozhoduje soud na dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat. Jedině soud může rozhodnout o zrušení pěstounské péče. Soud může svěřit dítě do pěstounské péče do společné péče manželů nebo do péče jednoho manžela se souhlasem druhého. Pokud je to v zájmu dítěte, může soud na návrh vrátit dítě do osobní péče rodičů. Pěstounská péče zaniká zletilostí dítěte, na návrh pěstouna (vždy). Pěstoun má povinnost udržovat a prohlubovat styk dítěte s osobami blízkými, zejména rodiči.

 

Pěstounská péče na přechodnou dobu (dále PPPD)

Od 1. 1. 2013 je v platnosti výrazně novelizovaná právní úprava pěstounské péče na přechodnou dobu. Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám zařazeným v evidenci vedené krajským úřadem na dobu:  

  • po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat (z důvodů zdravotních, výkonu trestu odnětí svobody a dalších);
  • po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením (souhlas s osvojením lze dát nejdříve šest týdnů po porodu, jde tedy o novorozence, u kterých se čeká na souhlas rodičů s osvojením);
  • do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že tu není třeba souhlasu rodičů k osvojení (§ 821 občanského zákoníku). Zde se jedná o děti, o něž rodič zjevně nemá zájem. Nezájem o dítě ze strany rodiče se považuje za zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. Nelze-li však v chování rodiče spatřovat hrubé porušování jeho povinností, je třeba, aby byl rodič poučen orgánem sociálně-právní ochrany dětí o možných důsledcích svého chování a aby od takovéhoto poučení uplynuly alespoň tři měsíce. O splnění podmínek, zda rodič nejeví o dítě zájem, rozhoduje soud na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako opatrovníka dítěte, popřípadě na návrh rodiče. 

 

 

 

 

Institut PPPD umožňuje, aby dítě vyrůstalo v náhradním rodinném prostředí u proškolených pěstounů, i krátkodobě a bylo mu zabezpečeno právo na rodinný život. PPPD je forma náhradní rodinné péče pro kterou je vytvořena zvláštní evidence pěstounů. Osoby, které mohou PPPD vykonávat pobírají odměnu i po dobu, kdy o žádné dítě nepečují, jsou v pohotovosti a měli by být připraveny přijmout dítě v krizové situaci bezprostředně po rozhodnutí soudu. PPPD může být nařízena i předběžným opatřením soudu. PPPD je časově omezena a trvá maximálně 1 rok. Jejím účelem je zajistit dětem při selhání původní rodiny, aby se dostali do náhradního rodinného prostředí a nemuseli žít v ústavní výchově. V PPPD jsou také děti, pro které se v tu chvíli hledá dlouhodobé řešení (návrat do vlastní rodiny, adopce, dlouhodobá pěstounská péče apod.). Účelem pěstounské péče na přechodnou dobu je zejména poskytnout rodičům čas, aby si mohli upravit své poměry tak, aby byli znovu schopni převzít dítě do své péče, nebo se pro dítě našla jiná vhodná stabilní rodina. Jde tedy o institut krizový a přechodný.

 

Práva a povinnosti pěstouna (osoby pečující)

Novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, platné od 1. 1. 2013, došlo k úpravě práv a povinností pečujících osob a osob v evidenci.

Osobou pečující se rozumí jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte:

  • která je pěstounem;
  • která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte;
  • které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče;
  • která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje;
  • která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem.

Osobou v evidenci se rozumí fyzická osoba, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.

Osoba pečující a osoba v evidenci má:

  • a) Právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní péče o svěřené dítě;  tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé péče:
      • po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké;
      • při narození dítěte;
      • při vyřizování nezbytných osobních záležitostí;
      • při úmrtí osoby blízké.
  • b) Právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let.
  • c) Právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců.

 

  • d) Právo na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti podle písmene f).
  • e) Právo na pomoc při plnění povinností podle písmene h), včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku.
  • f)  Povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
  • g) Povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b odst. 5 (zákona č. 359/1999 Sb.) a spolupracovat se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj dětí podle § 19 odst. 6 (zákona č. 359/1999 Sb.).
  • h) V souladu s individuálním plánem ochrany dítěte povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči, a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak.

Pečující osoby a osoby v evidenci uzavírají dohodu o výkonu pěstounské péče. Tato dohoda upravuje práva a povinností pěstouna. Dohoda musí přímo navazovat a být v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte, tak aby přihlížela k zájmům a potřebám dítěte, pečujících osob a osob v evidenci. Osoba pečující a osoba v evidenci může uzavřít dohodu s příslušným OSPOD. Příslušný OSPOD je ten, v jehož obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalé bydliště. Dohodu o výkonu pěstounské péče je nutné uzavřít do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče nebo o zařazení osoby v evidenci do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. Pokud nebude tato dohoda uzavřena, upraví obecní úřad s rozšířenou působností podrobnosti ohledně práv a povinností osoby pečující a osoby v evidenci svým rozhodnutím. Osoba pečující a osoba v evidenci může na základě souhlasu příslušného OSPOD uzavřít dohodu i s jiným obecním úřadem, obecním úřadem obce s rozšířenou působností, krajským úřadem nebo pověřenou osobou, v jehož obvodu osoba pečující nebo v evidenci nemá trvalý pobyt. Osoby pečující nebo osoby v evidenci mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče bez udání důvodu. 

Dávky pěstounské péče

Jako pěstounská péče se pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná:

a) osobou v evidenci - osobou vedenou v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu;  

b) osobou pečující, tedy osobou

  • která je pěstounem,
  • která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
  • které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí dočasně dítě svěřeno do péče a která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče,
  • která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje,
  • která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem.

 

Dávkami pěstounské péče jsou:

  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte;
  • odměna pěstouna;
  • příspěvek při převzetí dítěte;
  • příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla;
  • příspěvek při ukončení pěstounské péče.

Novela zákona SPO nově zavádí státní příspěvek na výkon pěstounské péče. Nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče má obecní úřad obce s rozšířenou působností, který uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče. Státní příspěvek je určen na pokrytí nákladů vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí.

Bližší informace o Dávkách pěstounské péče najdete na integrovaném portálu MPSV: 

 Odkazy

Vytisknout