28. září 2023
Den otevřených dveří Hygienické stanice hlavního města Prahy
v Rytířské ulici 404/12 na Praze 1
Den otevřených dveří pro nejširší veřejnost
uspořádá ve čtvrtek 28. září 2023 od 9 do 15 hodin Hygienická stanice hlavního
města Prahy (dále jen „HSHMP). Sama centrální budova HSHMP v Rytířské
ulici číslo 404/12 na Praze 1, známá pod názvem „Stará rychta“, má zajímavou
historii. Cílem Dne otevřených dveří je veřejnost seznámit s činností hygienické
služby a zároveň přiblížit bohatou historii hlavní budovy, která je spojena s
péčí o veřejné zdraví více než 140 let.
Průběh
akce
Oproti loňskému roku se budou moci návštěvníci
volně pohybovat po budově,
kde naleznou rozličná stanoviště, na kterých je odborní zaměstnanci seznámí se
svojí činností. Mezi tyto činnosti patří na úseku hygieny obecné a komunální
dozor
nad kvalitou pitné vody, koupališti,
ale i nadměrným hlukem. Z oblasti odboru hygieny výživy a předmětů běžného
užívání bude představena nejen problematika restaurací a stánků
s občerstvením, ale také například nebezpečných výrobků ohrožujících
veřejné zdraví. Stanoviště protiepidemického odboru veřejnost seznámí s problematikou
infekčních onemocnění, a to včetně mimořádných opatření při zavlečení vysoce
nebezpečné nákazy ze zahraničí. Odbor hygieny práce představí šetření chorob
z povolání a pracovních podmínek zaměstnanců nebo pravidla pro nakládání s azbestem.
Často HSHMP řešeným tématem jsou také školky, školy či dětské skupiny. Ty
dozoruje odbor hygieny dětí a mladistvých. Na jedné ze zastávek se představí
agenda podpory zdraví a zdravotní politiky s informacemi o prevenci
civilizačních onemocnění a zásadách zdravého životního stylu. Dále zájemci
budou moci shlédnout krátký video snímek mapující historii sídla HSHMP – „Staré
rychty“. Vzhledem k tomu, že akce končí v 15
hodin, je poslední možnost vstupu do budovy ve 14:30 hodin.
Pozvánka
k návštěvě
„Budu
velice ráda, pokud se k nám lidé přijdou podívat, protože ochranu a
podporu veřejného zdraví považuji za velice důležitou. Návštěvníci se dozvědí
mnoho zajímavostí ze široké škály oborů, kterými se hygienická služba zabývá.
Věřím, že osobní návštěva přispěje k zájmu o tuto problematiku a přesvědčí
návštěvníky o smyslu péče o veřejné zdraví“ konstatuje ředitelka hygienické stanice MUDr. Zdeňka Shumová.
Stručně
k historii Staré rychty*
Vzniku komplexu
budov, který je již od středověku nazýván Starou rychtou, předcházelo založení
Havelského města Václavem I. v roce 1232.
Do tohoto komplexu
patří nárožní věžová budova (románské zbytky zdiva z počátku 13. století
jsou zachované ve výši sklepení a prvého patra), hlavní budova, která sloužila
jako správní budova staroměstských občanů, od roku 1257 doložené sídlo rychtáře
a koncem 13. století postavený zadní trakt, který tvořil tzv. Havelskou bránu,
a byl zároveň součástí staroměstského opevnění.
Objekt „Staré
rychty“ ve svém počátku sloužil jako správní budova a sídlo královského
rychtáře (rychtář byl královským úředníkem,
pověřeným správou města a řízením městského soudnictví, jeho služební hodnost
ho řadila na první místo ve městě).
V druhé
polovině 14. století bylo podzemí využíváno i jako šatlava. Ta se stala
osudnou Johánkovi z Pomuka (+ 20. 3. 1393), později zvanému sv. Jan
Nepomucký, který následkem mučení zemřel.
Na
začátku 15. století byl komplex budov využíván jako obecní tržnice, sloužící
k obchodování s plátnem.
V roce
1490 město dům prodalo, aby jej pro své účely zakoupilo koncem 15. století
zpět.
V polovině
16. století zde sídlil soud, dále krámy, lékárna, vinný šenk a sklady.
V roce 1588,
z iniciativy tehdejšího primátora, odstartovala a úspěšně proběhla renesanční
úprava objektu. Z té doby pochází zachovaný hodnotný portál s iónskými polosloupy, a taktéž zbytky arkád v
nádvoří.
Po Bílé hoře
připadl dům jako konfiskát městu, to jej pronajímalo např. divadelním
společnostem.
V roce 1798
byla budova klasicistně přestavěna Ignácem Janem Palliardim na obytný dům.
Od této přestavby zůstala podoba domu téměř nezměněna.
V roce 1880
proběhla adaptace domu pro potřeby nově vzniklé instituce Městského fyzikátu –
šlo o vůbec historicky první instituci zaměřenou na městský hygienický dozor,
preventivní opatření proti epidemiím a zajištění zdravotních služeb.
Kromě
zdravotnických služeb pro nemajetné obyvatele, organizace převozu infekčně
nemocných, dozoru nad pohřbíváním, dozoru nad školní hygienou, dezinfekční
stanice, ústavu ke zkoušení potravin, lékárny a později i ordinací pohotovostní
služby, zde sídlily i různé spolky pod ochranou města. Od r. 1913 zde sídlil A.
B. Svojsíkem založený skautský spolek Junák, zde vycházel časopis a byla tu i
prodejna výstroje.
Během 20. století
a zejména po druhé světové válce se agenda úřadu rozšiřovala, posléze byly
vyčleněny samostatné odbory pro řízení a organizaci zdravotní služby, odbor
lékařský, veterinární, zdravotně-technický, právní, odbor preventivního a
sociálního lékařství pod nově zřízeným Ústavem národního zdraví.
V roce 1952
byla v budově „Staré rychty“ zřízena Hygienicko-epidemiologická stanice
hl. m. Prahy, následujících 50 let do roku 2003 na Staré rychtě fungovala
ordinace očkování
do zahraničí, první a dlouho jediná svého druhu.
Historický význam sídla pražských hygieniků – „Staré
rychty“ – v Rytířské ulici č. 404/12
v Praze 1 dokládá elektronická karta v Ústředním seznamu kulturních
památek (Památkovém katalogu) spravovaného Národním památkovým ústavem: https://pamatkovykatalog.cz/stara-rychta-15597589 .
