VEŘEJNÁ ZELEŇ VE SPRÁVĚ ODBORU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Úvod – veřejná zeleň
Zeleň ve veřejných prostranstvích se začíná nejvíce
uplatňovat od 19. století, kdy dochází k výrazné urbanizaci. Moderní soubory
bytových domů se začaly stavět ve 20. a 30. letech 20.stol. pod výrazným vlivem
výstavby zahradních měst (Baťův Zlín). Převládal dostatek slunce a zeleně,
zástavba byla prosvětlená a provzdušněná. Druhá a třetí generace sídlišť byla
stavěna panelovou technologií. Postavit co nejvíc bytů vedlo k velkému
zahušťování výstavby a veřejná prostranství byla čím dál menší vzhledem k
poměru obytných bloků. Praha 13 je převážně rozsáhlé sídliště, které bylo
projektováno v 70. letech 20. století a jeho výstavba dosud pokračuje. Je
zde opět kladen důraz na založení a údržbu větších ploch veřejné zeleně mezi
domy. Při výstavbě byl brán ohled na skutečnost, že obyvatel sídliště potřebuje
k regeneraci organizmu dostatek rekreačních ploch pro každodenní
krátkodobou rekreaci po skončení zaměstnání, nebo pro mimoškolní a předškolní
činnosti. Tato rekreace je vázaná především na plochy veřejné zeleně mezi
obytnými bloky, případně na přírodní a polopřírodní plochy parků a lesoparků
navazujících na sídliště.
Pro zajištění potřeb současné generace je důležité vytvoření
vyváženého vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a
soudržnost společenství obyvatel, což by optimálně nemělo ohrozit životní
podmínky budoucích generací. To jsou základní principy MA21. Evropská unie
klade velký důraz na rozvoj zelené nebo modrozelené infrastruktury. Jedná se o
zeleň městských a příměstských oblastí. Cílem je, aby nezastavěná místa tvořila
souvislý systém sídelní zeleně, a aby byla zeleň měst brána stejně hodnotně,
jako zastavěné plochy. Město s dostatkem zeleně, vytváří příznivé prostředí po
stránce vzhledové i funkční. Poskytuje prostor pro celou řadu aktivit
obyvatel. Cílem kvalitní péče o zeleň v Praze 13 je, aby se zde obyvatelé
cítili dobře, což dle našeho názoru podporuje psychickou pohodu a tím i zdraví
obyvatel. Na veřejných prostranstvích tráví čas místní obyvatelé, ale i jejich
návštěvníci. Estetické a funkční uspořádání veřejného prostoru přispívá
významnou měrou k vyšší kvalitě bydlení. Vysoká kvalita veřejných prostranství
je součástí předpokladů pro vytvoření tzv. „dobré adresy“.
Prostředí města slouží jako místo, kde probíhá běžný
každodenní život, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události.
Tato prostranství plní svou funkci díky lidem, kteří je oživují. Veřejná zeleň
se nachází na veřejně přístupných prostranstvích. Městskou zeleň tedy
představují parky, vnitrobloky, městské lesy, hřbitovy, stromořadí, zahrady,
ale i rozptýlená zeleň včetně samostatných stromů. Městskou zelení se rozumí soubor vegetačních
objektů zeleně, tj. jednotlivých ploch (např. vnitroblok, park, městský les).
Objekty zeleně tvoří jednotlivé prvky zeleně. Jsou to prvky rostlinné
(vegetační) - stromy, keře, trávníky, květinové záhony, přírodní biotopy. Dále
jsou to neživé přírodní prvky (vodní plochy, vodní toky a přírodní útvary jako
např. skály, skalní výstupy, rokle, strže, terénní modelace atd.) a neživé
umělé prvky (stavební prvky a umělecká díla, kašny, fontány, cesty, chodníky,
komunikace, odpočívadla, schodiště, terasy, mosty a mostky, opěrné zdi,
pomníky, památníky, sochy a plastiky atd.). Do městské zeleně patří i další
vybavenost (lavičky, odpadkové koše, altány, pergoly a stavební konstrukce,
dětské herní prvky a hřiště, informační systémy, osvětlení, mobilní nádoby a
nadzemní zvýšené záhony pro růst živých prvků atd.).
Ideální je, pokud jsou propojeny plochy (objekty zeleně)
přírodního a přírodě blízkého charakteru. Tím je zajištěno lepší propojení
biotopů a migrace živých organizmů. Vznikají tak městské biokoridory. Díky tomu
dochází ke zvýšení druhové rozmanitosti (biodiverzity). Prahou 13 prochází
pomyslná zelená páteř, která je však na některých místech přerušena
komunikacemi a zástavbou. Velké přírodní a polopřírodní celky zeleně se
rozkládají v povodí potoků, které naší městskou částí protékají. Na
severozápadě leží Údolí Motolského potoka. Od prameniště Prokopského potoka se
rozkládá Panská zahrada, Centrální park Prahy 13, na který volně navazuje
Prokopské a Dalejské údolí. To je jako „přírodní park“ spravováno odborem
ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP).

Komplexní péče o veřejnou zeleň ve správě odboru životního prostředí (OŽP)
Při péči o veřejnou zeleň je naším cílem zvýšení kvality
stávajících ploch zeleně i rozvoj dalších ploch. Součástí je také zajišťování
osvěty a informací veřejnosti o významu zeleně, o potřebnosti zásahů do zeleně
a jejich důvodech. O to se snažíme prostřednictvím časopisu STOP, webu,
korespondence s občany nebo v rámci programů ekovýchovných akcí.
Městská část Praha 13, udržuje přibližně 195 ha ploch
veřejné zeleně ve správě odboru životního prostředí (OŽP), oddělení správy
životního prostředí (OSŽP). Jedná se převážně o veřejné polopřírodní parky a
lesoparky, nebo upravenou sídlištní zeleň, případně zeleň na plochách sídelních
celků příměstského venkovského charakteru. Veřejnou zeleň zde představují
veřejně přístupná prostranství (zpevněné plochy a plochy porostlé vegetací).
Zpevněné plochy se nacházejí před některými školami, jsou to dětská a sportovní
hřiště, chodníky, schodiště, zídky aj. Přírodní a polopřírodní plochy představují
travní porosty, skupiny a porosty keřů nebo stromů, stromořadí, květinové
záhony, vodní plochy. Do naší péče spadají také drobná vodohospodářská zařízení
a umělecká díla.
Odbor životního prostředí spravuje svěřenou zeleň
z hlediska majetkoprávních vztahů. To ovlivňuje správu a přístupnost
ploch, financování údržby a rozvoje ploch, využití a uspořádání ploch. Jedná se
o plochy na pozemcích ve vlastnictví státu, ve vlastnictví hl. města Prahy
(včetně svěření městským částem), ve vlastnictví městské části, případně
třetích osob. Z uvedeného vyplývá, že se nestaráme o veškerou veřejnou
zeleň v Praze 13. Některé plochy veřejné zeleně spravují firmy pro
Magistrát hl. m. Prahy (MHMP), dále Technická správa komunikací (TSK - převážně
silniční zeleň, parkoviště), školy a školky (školní areály a zahrady),
společenství vlastníků bytových domů (některé předzahrádky), pozemky s
nevyjasněnou restitucí, jiní soukromí vlastníci (většinou nové developerské
projekty). Proto se může jevit občanům péče o veřejnou zeleň jako velmi
nesourodá a nekoncepční. Nevyjasněné majetkoprávní vztahy u některých pozemků
správu zeleně značně komplikují. Vyjasňování vlastnických práv průběžně řeší
MHMP ve spolupráci s odd. majetkovým, odboru majetkového, bytového a
investičního (OMBI), ÚMČ Praha 13. Je to však dlouhodobá a velmi náročná agenda
při jednání s cizími vlastníky pozemků a vyjednávání optimálních podmínek
pro převody veřejných prostranství pod správu města nebo městské části.
V minulosti byly zpracovány pro OŽP pasporty svěřené zeleně,
které jsou v rámci možností průběžně udržovány a aktualizovány. Pasport
zeleně eviduje soubor všech svěřených ploch zeleně, jejich výměry, využití,
soubory prvků zeleně. Obsahuje mapové podklady a textovou část. Pasportizace
zeleně je způsob evidence svěřené zeleně na bázi geografických informačních
technologií. Pasport zeleně umožňuje stanovení optimální technologie údržby a
propočet finančních prostředků potřebných na tuto péči.
Veřejná zeleň v péči OŽP na území Prahy 13 je rozdělena
kvůli lepší přehlednosti a snadnější údržbě na jednotlivé lokality. Jedná se
o plochy zeleně ve Stodůlkách, na Lužinách, na Velké a Malé Ohradě,
v Nových Butovicích, v Hájích, na Vidoulích, v Třebonicích, Pod
Zličínem a v Chabech. Součástí správy OŽP jsou parky Panská zahrada,
Centrální park, Údolí Motolského potoka, Dalejský park. O jednotlivé lokality
se na základě smluvních vztahů s městskou částí starají zahradnické firmy
v rámci komplexní péče. Péče a kontroly údržby lokalit jsou
v oddělení rozděleny mezi kompetentní referenty (viz kontakty OŽP, ÚMČ P13
https://www.praha13.cz/Odbor-zivotniho-prostredi).
Páče o zeleň je financována z rozpočtu MČ Praha 13,
dále z podílu finančních prostředků z rozpočtu hlavního města Prahy, případně
z jiných účelově vázaných dotačních titulů.
Komplexní péče o plochy zeleně vychází z praxe, která
se ukázala jako nejvhodnější. Jednotlivým zahradnickým firmám jsou zadávány
komplexně zahradnické, úklidové i další navazující práce. Pracovní postupy,
jejich četnosti a jednotkové ceny jsou zakotveny smluvně. Výhodou je, že za
všechny operace ve svěřené lokalitě nese odpovědnost vždy jedna firma.
Minimalizují se tak kolizní situace, ke kterým dochází při vstupování více
subjektů na stejné území.

Úklid odpadků z ploch zeleně a obsluha odpadkových košů
3x týdně probíhají úklidy odpadků z ploch zeleně ve
správě OŽP a vyvážení odpadkových košů vč. nadstandartní služby - doplňování
sáčků na sběr psích exkrementů. Dle potřeby likvidujeme černé skládky od
neukázněných občanů. Úklid odpadků představuje asi 1/3 všech finančních
prostředků určených na péči o veřejnou zeleň. V poslední době nám hodně
pomáhají také dobrovolníci, kteří ve svém volném čase uklízí černé skládky.
Toho si velice vážíme a děkujeme za takovou spolupráci. OŽP spolupracuje také
s pracovníky veřejné služby, což představuje jistou podporu čistoty
veřejných prostranství.

Zimní služba na pěších komunikacích a úklid posypu
Do 30. listopadu probíhá na pěších komunikacích a dalších
plochách zeleně úklid spadaného listí. V případě potřeby dočištění
některých ploch se listí uklízí i v zimě. Zimní služba na pěších komunikacích
ve správě OŽP je prováděna v termínu od 1. listopadu do 31. března
následujícího roku. V případě nutnosti je zajištěno odstranění závad ve
sjízdnosti a schůdnosti na komunikacích i mimo toto období. Práce jsou
koordinovány s odborem dopravy, OMBI a TSK. Časové lhůty pro zajištění
sjízdnosti komunikací jsou stanoveny v souladu s ustanoveními platných
předpisů. Schůdnost pěších komunikací je zajištěna do 12 hodin po ukončení
sněžení v době od 7.00 do 17.00 hodin. Přednostní úklid sněhu a náledí se
provádí u zdravotnických středisek, škol a školek do 7 hodin ráno ve všedních
dnech. Plochy komunikací v přímém styku se souvislou vzrostlou zelení
(parky, aleje, stromořadí a keřové skupiny) nesmí být ošetřovány posypovou
solí, ale pouze inertním posypem (kamenná drť, frakce 5 – 8 mm). Komunikace ve
správě OŽP se přednostně ošetřují inertním posypem. Chemický posyp je dovoleno
používat pouze v extrémně svažitém terénu nebo na schodištích.
Odstranění zbytků zimního posypu a drobného odpadu z pěších
komunikací a dalších zpevněných ploch je prováděno jednorázově po ukončení
zimní služby v termínu od 31. března do 31. května. Pokud to klimatické
podmínky umožňují je snahou uklidit posyp již dokonce dubna v koordinaci s
TSK.

Seč trávníků
4 - 6x ročně jsou sečeny sídlištní trávníky. Počet sečí se
řídí klimatickými podmínkami, pokud jsou sušší roky, bývá sečí méně, pokud prší
více, je nutné zvýšit jejich četnost. První seč je obvykle zahajována na konci
dubna a probíhá přibližně do půlky až do konce května dle velikosti dané
lokality. Další seče pak probíhají přibližně v měsíční periodě s letní
přestávkou většinou v měsíci srpnu. Při poslední podzimní seči dojde
zároveň i k úklidu listí z trávníků. 2x ročně jsou sečeny travní porosty, které
jsou pěstovány podobně jako louky. Jedná se například o trávníky v Údolí
Motolského potoka nebo některé plochy v Centrálním parku.

Podzimní úklid listí
Na podzim je kompletně uklízeno listí z travnatých ploch
veřejné zeleně i z pěších komunikací a zpevněných ploch ve správě OŽP.
Z trávníků je listí uklizeno spolu s poslední sečí na konci měsíce
října. Ze zpevněných ploch je uklízeno převážně pomocí fukarů, což práce
výrazně urychluje a zlevňuje oproti ručnímu zametání. Víme, že hluk fukarů je
obtížný, ale v řádu maximálně jedné pracovní doby je vždy uklizen jeden
vnitroblok. Je třeba říct, že pod keři je záměrně listí ponecháváno kvůli
zlepšení půdy a dodávce živin z rozloženého listí.

Komplexní péče o dřeviny
Součástí veřejné zeleně jsou skupiny keřů, stromů, aleje i
solitérní stromy. Dřeviny jsou vysazovány v rámci obnovy větších celků
sídelní zeleně dle projektových dokumentací nebo jako jednotlivé dosadby dle
výběru odpovědných pracovníků OŽP. Ve městě je třeba dbát na to, aby byla
zachována ochranná pásma inženýrských sítí, aby byl pozemek ve vlastnictví
města, tudíž výběr ploch pro výsadby je značně omezený. Snahou je volit vždy takové druhy, které jsou
na daná stanoviště vhodné. V zástavbě je většinou teplejší klima
s méně srážkami než v krajině, půda není tak kvalitní a dřeviny jsou
ovlivněny solením silnic nebo psí močí. Přestože existuje pestrá škála druhů
stromů jehličnatých i listnatých, ve městě přežívá jen zlomek druhů. Ukázalo
se, že vhodné jsou jen některé druhy javorů, habry, některé druhy dubů, jeřábů,
modříny, některé druhy borovic, smrků, nebo jedlí. Naší snahou je vysazovat
kvalitní školkařské výpěstky. Dřevinám věnujeme komplexní péči od jejich
výsadby až po kácení stromů nebo odstraňování keřů. Při výsadbě dřevin
zachováváme všechny předepsané agrotechnické postupy. V případě potřeby
vyměňujeme zem za kvalitnější substrát, hloubíme dostatečně velké jámy, stromům
poskytněme po výsadbě oporu proti vyvrácení. Dbáme na zálivku mladých výsadeb
zejména v prvním roce, v suchých letech však i déle. V prvních
letech se snažíme nezapomínat na výchovné řezy. V případě výsadeb keřů je
to jednodušší. Existuje širší škála druhů keřů vhodných do města. Snažíme se o
pestré výsadby kvetoucích i stálezelených keřů. Během života dřevin je nutné
provádět zdravotní, udržovací, bezpečnostní nebo výchovné řezy. Pokud je nutné
některé stromy pokácet, pak vždy postupujeme v souladu s ustanoveními
zákona o ochraně přírody a krajiny. Vždy posuzujeme strom v kontextu celé
kompozice. Posuzujeme jeho vitalitu a sadovnickou hodnotu. Dalšími kritérii
jsou zdravotní stav, invazivnost, zaplevelování pozemku, nadměrné zastínění
domu, poškozování stavby kořeny a větvemi, záměr k umístění nové stavby,
nevyhovující provozní bezpečnost dřeviny, konkurence více jedinců na jednom
stanovišti. Závažným důvodem ke kácení až na výjimky není opadávání listí,
plodů či jehličí ani alergické reakce. Pokud se jedná o vzrostlé starší stromy,
někdy necháme zpracovat odborný posudek stavu dřeviny od dendrologa. Ten nám
navrhne potřebné pěstební zásahy (řezy, vazby v korunách aj.), případně
doporučí kácení. Řezy a kácení provádějí zahradníci ze správcovských firem
sami, ve složitějších případech objednávají zkušené arboristy. Termíny zásahů
dřevin volíme spíše mimo vegetační období. Důvodem není to, že jsou dřeviny
olistěné, ale to, že na nich mohou hnízdit ptáci. Před provedením řezů nebo
kácení dřevin, vždy provádíme kontrolu, zda na dřevině nehnízdí ptáci nebo
netopýři. Dřeviny jsou velmi důležité z hlediska zadržování vody
v krajině, stromy poskytují potřebný stín v rozpáleném městě. Podílejí
se na ochlazování města a velice kladně přispívají k příjemným klimatickým
podmínkám ve městě.

Komplexní péče o záhony květin
Plochy veřejné zeleně oživují také záhony květin. Vznikají
především trvalkové výsadby a v menší míře klasické letničkové záhony
z předpěstované sadby. Ty vyžadují intenzivnější údržbu a zálivku. Péče o
ně je dražší. V okolí radnice oživují veřejné prostranství smíšené záhony
letniček a trvalek. Prostranství okrašlují také závěsné nádoby a věže
s muškáty. Smíšené výsadby trvalek by měly do jisté míry fungovat bez
velké péče jako přírodní společenstva. Při navrhování trvalkových záhonů
vybíráme druhy květin, u nichž je předpoklad, že budou na daném stanovišti
dobře prospívat bez náročné údržby a vysokých nároků na závlahu, hnojení a další
péči. Některé trvalkové záhony jsou mulčovány štěrkem a je na nich uplatňována
extenzivní (minimální) údržba. Péče o ně spočívá pouze v jarním
odstraňování uschlých rostlin, případě v omezování růstu plevelů. Ty
vyžadují zvýšenou péči v prvních dvou letech po výsadbě. Zde se uplatňují
druhy trvalek vhodných na sušší místa a na chudší půdy. Na místech uprostřed
zástavby, poblíž dětských hřišť jsou zakládány záhony trvalek
s vtroušenými cibulovinami s intenzivnější péčí. Snahou je vytvořit
souvislý pokryv květin, který omezí růst plevelů. Výsadby jsou navrženy tak,
aby se jednotlivé druhy střídaly v kvetení během celé sezóny. Tyto záhony jsou
většinou mulčovány dřevní štěpkou nebo drcenou borkou. Během roku zde probíhá
intenzivnější péče, která spočívá v ručním odplevelování a okopávání, čímž se
půda provzdušní a sníží se odpařování vody z půdy. Některé záhony působí
do jisté míry přírodně, u některých je potřeba dosáhnout reprezentativnějšího
vzhledu. V případě potřeby je třeba zajistit zálivky. V posledních
letech místy zkoušíme také zakládání letničkových záhonů z přímého výsevu.
To se nám osvědčuje zejména na větších plochách, které pak působí jako
rozkvetlá louka. Občané hodnotí tyto záhony vesměs pozitivně. Péče o ně je méně
nákladná, něž o klasické letničkové výsadby z přepěstované sadby, ale
vyžadují také každoroční obnovu. Odezvy veřejnosti na květinové záhony jsou
vesměs pozitivní.
Místy nás trápí velké ztráty rostlin díky venčení psů
v záhonech. To považujeme za velmi bezohledné. Psí moč půdu nepřiměřeně
zasoluje a květiny hubí. Péče o záhony s odpadky, nedopalky a psími
exkrementy je pro zahradníky opravdu nechutná.

Komplexní péče o dětská a sportovní hřiště
OŽP spravuje 41 sportovních a 70 dětských hřišť. Provoz na
dětských hřištích upravují platné hygienické, zdravotní a provozní předpisy.
Chování návštěvníků upravuje návštěvní řád, jehož znění schválila rada městské
části. Všechna hřiště jsou pravidelně udržována v čistotě. V případě
potřeby probíhají opravy herních a sportovních prvků či mobiliáře. Na hřištích
se pravidelně natírají a opravují lavičky. Doplňují a opravují odpadkové koše,
opravuje oplocení. Aby se snížila úrazovost, probíhá průběžná údržba herních a
sportovních prvků. Závady, k nimž došlo v průběhu provozu a představují riziko
bezpečnosti jsou bezodkladně opravovány. Některé opravy provádějí sami
pracovníci správcovských zahradnických firem, složitější opravy jsou pak
objednávány u specializovaných firem. Na hřištích probíhají průběžné kontroly
bezpečnosti a 1x ročně jsou podrobena hloubkové kontrole bezpečnosti a
funkčnosti. 1x ročně je měněn písek na pískovištích. Za bezpečnost a zdraví
malých dětí do 6 let zodpovídá jejich doprovod dospělou osobou. Dezinfekce na
hřištích neprobíhá. Musela by se stále opakovat, a to by bylo příliš nákladné. V poslední
době nás velmi trápí bezohlednost mladých návštěvníků hřišť ke
svému okolí. Hřiště se nacházejí většinou uvnitř vnitrobloků a když si
mladí sportovci pustí velmi hlasitou hudbu, obtěžují tím všechny obyvatelé bytů
ve vnitrobloku. Netěší nás, že mladí na hřištích zanechávají rozházené velké
množství odpadků. Také nás trápí vandalismus. Díky němu musíme vynakládat
zbytečně finanční prostředky na opravy a výměny, návštěvních řádů, herních a
sportovních prvků nebo mobiliáře. Ty bychom mohli využít mnohem smysluplněji. V případě,
že dětská hřiště dosluhují, je zadávána projektová dokumentace, na jejímž
podkladě jsou pak řešeny rekonstrukce z finančních prostředků městské
části, HMP i z Evropských fondů. Evropské projekty.
Naší snahou je nabídnout dětem a mladým lidem pestrá sportovní a dětská hřiště
tak, aby zde našli zábavu a možnost setkávání se s kamarády v mimoškolním
čase. Aby rodiče mohli zpestřit těm nejmenším jejich začátek života. Klademe
důraz na pestrost herních a sportovních prvků pro všechny věkové skupiny.
Dětská a sportovní hřiště na sídlišti slouží také k nácviku motoriky těch
nejmenších nebo k začátkům sportovních dovedností u starších dětí.

Deratizace myšovitých hlodavců
Na plochách ve správě odboru životního prostředí se
provádějí 2x ročně celoplošné deratizace myšovitých hlodavců. Deratizaci
provádějí smluvně vázané specializované odborné firmy. Zkušení pracovníci pokládají
nástrahy, které hubí pouze hlodavce. Dle jejich slov nejsou závadné pro lidi a domácí
zvířata. Množení obtížných hlodavců napomáhají vhodné klimatické podmínky, kdy
teplota v zimě příliš často neklesá pod bod mrazu, ale také dostatek
potravy. Někteří lidé potkany snad neúmyslně krmí, protože vyhazují zbytky
potravin z oken do keřů a na trávníky. Někdy jsou zbytky potravin rozházené
také okolo nádob na odpad.

Ochrana ploch
zeleně při stavební činnosti
Na pozemcích ve správě odboru životního prostředí (OŽP)
probíhá častá stavební činnost. Většinou se jedná o revitalizace panelových
domů. Na plochách zeleně je skladován materiál často nad rámec záborů, dochází
k poškozování dřevin i trávníků těžkou technikou. Po ukončení stavby často
nejsou plochy uvedeny do stavu vhodného k převzetí zpět do péče OŽP.
Při stavebních činnostech je nutné chránit půdu na plochách
určených pro vegetaci, celé porosty rostlin i jednotlivé dřeviny. Při
stavebních činnostech nesmí docházet k mechanickému poranění kmenů a
kořenových náběhů stromů těžkou technikou, přetrhání kořenů a následnému
průniku dřevokazných hub do těla stromů. Půdní navážka zakrývající kořenové
náběhy poškozuje funkci kořenů (dýchání, voda, půdní život). Vzniku
mechanických poškození kůry lze zabránit aplikací vhodné ochrany. Nesmí dojít i
k poškození korun stromů těžkou technikou. Vegetační plochy nesmějí být
znečištěny stavebním odpadem, ale zejména ne rozpouštědly, minerálními oleji,
louhy, kyselinami, solemi, barvami, cementem apod. Tyto materiály se nesmějí
skladovat ani vylévat v okolí vegetace.
Podrobně se ochranou dřevin zabývá standard Agentury ochrany
přírody „SPPK A01 002 Ochrana dřevin při stavební činnosti“ https://standardy.nature.cz/res/archive/414/068332.pdf?seek=1552472339
Je nezbytné, aby průzkum, hodnocení a ochrana stávající
vegetace byly součástí projektové dokumentace ke stavebnímu řízení a dodržování
uvedených opatření by měl vyžadovat každý investor staveb. Je nutné postupovat
v souladu se Zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění o ochraně
přírody a krajiny. Zejména v souladu s § 8 odst. 1,
kácení dřevin rostoucích mimo les. Dále jetřeba udržovat
čistotu a pořádek na stavbě, nepřekračovat vymezené plochy záborem a nevjíždět
na pěší komunikace technikou těžší než 3,5t. Nevjíždět jakýmkoliv auty na
trávníky!!!
Po ukončení stavby a před předáním plochy zeleně zpět
do péče OŽP musí být pozemek vyčištěn od komunálního odpadu a budou odstraněny
všechny stavební zbytky včetně kamenů a pojiv. Pokud se na pozemku nacházel
mobiliář nebo cesta, je nutné zachovat nebo obnovit tyto objekty.
Na pozemku bude obnoven poničený trávník. Při obnově
trávníků je nejprve nutné důkladné rozrušení utuženého podloží. Následuje
doplnění kvalitního pěstebního substrátu pro založení trávníku bez semen
plevelů ve vrstvě min. 10 cm. Ve vhodném období je založen trávník výsevem
kvalitního travního osiva na bezplevelném pozemku. Pro založení trávníku osetím
je nejvhodnější dobou výsevu jarní a podzimní termín. Pokud je stavba ukončena
v jiném ročním období je možné po dohodě s investorem (SBD, SV)
vlastní výsev odložit na nejbližší vhodný termín. Výsadby dřevin na plochách ve
správě OŽP je nutné provádět pouze po dohodě o vhodných druzích a se souhlasem
vlastníka, resp. správce pozemku, na němž se nachází předmětná veřejná zeleň.

Žádosti o povolení k vjezdu nebo záboru veřejného prostranství
V případech, kdy probíhá dopravní obsluha, rekonstrukce
fasád domů, natáčení pořadů, stěhování provozoven či bytů, zavážení zboží do
prodejen apod. na plochách ve správě OŽP. Pak je nutné vyřídit si zábor či
povolení k vjezdu na pěší komunikace, na zpevněné plochy nebo plochy
zeleně. Je nutné podat žádost o povolení k vjezdu či záboru na OŽP mailem
či na podatelnu úřadu, a to nejlépe 30 dní před zahájením vlastní akce. Příslušný
formulář k žádosti je k nalezení na webových stránkách ve
formulářích odboru životního prostředí Povolení
k vjezdu či záboru. Po ukončení akce musí být předmětné plochy zeleně
uvedeny do stavu vhodného k převzetí zpět do správy OŽP. To
znamená, že nebudou poškozené trávníky či rostlinný porost, ani poškozené
chodníky. Plochy zeleně budou prosté jakýchkoliv odpadů.
Při plánovaných stavebních
činnostech již při projektové přípravě je třeba dbát na přípravu záboru nebo
vjezdu na plochy ve správě OŽP.Pokud
bude zábor či vjezd probíhat na pěších komunikacích, zpevněných plochách nebo
plochách zeleně ve správě odd. správy životního prostředí, OŽP požadujeme vždy při
přípravě projektové dokumentace přiložit k dokumentaci pro územní nebo
stavební řízení povinné přílohy č. 5 - dokladová část, E 6., dle vyhlášky
499/2006 Sb. o dokumentaci staveb v platném znění. Jedná se o
dokument „Povolení k vjezdu / záboru ke
stavebnímu řízení“https://www.praha13.cz/Odbor-zivotniho-prostredi-2
vyplněný a oběma stranami potvrzený s vyznačeným vjezdem na stavbu a
předpokládaným záborem na mapce.
Dále je nutné 30 dní před
vlastním zahájením stavby upřesnit registrační značky příslušných vozidel na
dalším dokumentu „Žádost
o povolení k vjezdu / zábor pěší komunikace / zeleně na pozemcích ve
správě OŽP“ (neslouží ke stavebnímu řízení v projektové
přípravě).
Do žádosti o kolaudační souhlas žádáme doložení, že předmětné
plochy byly uvedeny do stavu vhodného k převzetí zpět do údržby OŽP.