Návštěva vojenského pohřebiště na Olšanských hřbitovech
Olšanské hřbitovy patří k nejvýznamnějším historickým místům v Praze. Jejich součástí jsou rozsáhlá vojenská pohřebiště, která připomínají osudy vojáků a obětí válečných konfliktů od první světové války až po události druhé světové války a Pražského povstání. Právě na toto významné místo se dne 10. září vydali členové Virtuálního klubu seniorů společně s předsedou výboru pro místní Agendu 21 Vítem Bobysudem. Komentovanou prohlídku již tradičně vedla paní Alena Lehnerová, předsedkyně spolku Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova.
Během návštěvy jsme měli možnost seznámit se s historií vojenských pohřebišť i s konkrétními příběhy lidí, kteří zde našli své poslední místo odpočinku. Olšany nejsou pouze jedním hřbitovem, ale rozsáhlým areálem, který vznikal postupně od 17. století. Původně zde byl založen morový hřbitov, později se Olšanské hřbitovy staly jedním z hlavních pražských pohřebišť. Dnes se rozkládají na ploše více než 50 hektarů a patří k největším pohřebištím v České republice.
Významnou součástí areálu je 2. obecní hřbitov s několika čestnými vojenskými pohřebišti. Nacházejí se zde hroby a pietní místa připomínající legionáře z první světové války, vojáky padlé ve druhé světové válce, příslušníky československých legií, letce RAF, vojáky zemí Commonwealthu a další oběti válečných událostí.
Jedním z významných míst je také Pražský válečný hřbitov, který je součástí britského vojenského pohřebiště. Jsou zde pochováni příslušníci Commonwealthu, z nichž řada zemřela jako váleční zajatci.
Zajímavou kapitolou historie Olšan jsou také ostatky a náhrobky přenesené ze zrušeného vojenského hřbitova u Invalidovny v Karlíně. Ten vznikl pravděpodobně již kolem roku 1735 a sloužil mimo jiné pro vojáky , kteří zemřeli v pražských vojenských lazaretech. Po jeho zrušení byly některé ostatky a náhrobky přeneseny právě na Olšany.
Návštěva vojenského pohřebiště byla pro nás příležitostí zastavit se a připomenout si historii prostřednictvím konkrétních lidských příběhů. Je důležité, abychom na tyto osudy nezapomínali a dokázali jejich památku předávat také dalším generacím.









