Praha 13
Bezplatná linka 800 130 000

9 – Krteň, Chaby, památná lípa, královská cesta

Stanoviště č. 9 – Křížem krážem Prahou 13

Tato kombinace geohry a turistické poznávací stezky Vás zavede k důležitým místům v Městské části Praha 13. V historických, přírodních i moderních lokalitách městské části je rozmístěno 13 dřevěných sloupků s QR-kody, které odkazují na informační texty na webu MČ Praha 13 vážící se k danému místu.

Chaby a Krteň

GPS: 50°2’32.501″N, 14°17’31.001″E

Klíčová témata:

Chaby je osada uprostřed polí sadů a malých zemědělských usedlostí; pohnutá historie osady Chaby; v Chabech roste první památný strom v Praze – lípa srdčitá; obec Krteň zanikla pravděpodobně po třicetileté válce; Královská cesta, stará 700 let vede z Krtně na Karlštejn a je dodnes průchozí (cca 14 km); Pozdně románský kostelík sv. Jana a Pavla v Krtni; revitalizace aleje a přilehlé krajiny; nová výsadba hrušní, ořešáků, jabloní a třešní;

Chcete se dozvědět více?

Chaby je osada uprostřed polí, která zažila těžká období, a přesto přetrvala staletí. Dnes je součástí Prahy 13, a patří k nejstarším pamětihodnostem v městské části. Dvě zdejší původní zemědělské usedlosti byly prohlášeny kulturními památkami. Na okraji osady roste první památný strom na území Prahy. První připomínka existence Chabů je z doby okolo roku 1360, ale osada je pravděpodobně mnohem starší. Vlastníci osady se střídali. Několik set let patřila její část kostelu sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském. Zmínka o tom je v česky psané listině z roku 1466 (Archiv český XXVI., Praha 1909) i v soupisu půdy z poloviny 18. století, kde je jako vlastník části Chab uveden Tomáš Josef Opolský z Polehrad. V tzv. Stabilním katastru, tedy soupisu půdy pořízeném v 1. polovině 19. století, je v Chabech zapsáno 5 majitelů pozemků, s jejichž příjmeními se ve Stodůlkách setkáte dodnes. V roce 1864 při správní reformě byly Chaby a Třebonice spojeny se Zličínem. Toto spojení vydrželo do roku 1891, kdy se ze Zličína stala samostatná obec. V katastru Třebonic však Chaby zůstaly dodnes. Stojí zde několik menších i větších historických statků. V polovině 19. století zde byly jen čtyři domy s 28 obyvateli. Společně s Třebonicemi byla osada připojena k Praze v roce 1974 a postupně se rozrostla. Velmi pohnuté časy prožili obyvatelé usedlostí v Chabech i ve 20. století, zejména po komunistickém převratu v roce 1948. Vypráví pan Ivan Jelínek, jehož otec Rudolf Jelínek a celá rodina zažili komunistické šikanování na vlastní kůži. Rod Jelínků vlastnil zemědělskou usedlost v Chabech od roku 1860. Komunistickému režimu byli soukromí zemědělci trnem v oku, a proto je buď přinutili vstoupit do družstva, nebo je zlikvidovali jiným způsobem. Právě to potkalo Rudolfa Jelínka a jeho rodinu. V září 1950 byl Krajským soudem v Praze ve zcela vykonstruovaném procesu odsouzen Rudolf Jelínek k jednomu roku těžkého žaláře a 50 000 korunám pokuty, konfiskaci veškerého zemědělského majetku, k trvalé nezpůsobilosti vykonávat zemědělské povolání a ke ztrátě čestných občanských práv na dobu tří let. To vše za údajnou sabotáž s odůvodněním, že „jako samostatný zemědělec od podzimu 1948 neplnil povinnosti vyplývající z jeho zaměstnání a plnění povinností obcházel s úmyslem ztížiti provádění jednotného hospodářského plánu“. Hlavním smyslem procesu bylo zastrašit ostatní sedláky. Rozsudek byl pro výstrahu zveřejněn i v tisku. V roce 1952 byli Jelínkovi vystěhováni ze statku do bytovek v obci Dřetovice–Brodce, což byla samota na Kladensku. Bydlelo jich pět ve dvou místnostech se suchým záchodem přes dvůr. Rudolf Jelínek pak dostal práci ve Státním statku v Buštěhradě. Díky podlomenému zdraví brzy zemřel. Po násilném vystěhování rodiny Jelínků byla na statek v Chabech nastěhována jiná rodina se třemi dětmi. Po roce 1989 se Jelínkovi konečně dočkali spravedlnosti, i když to nebylo úplně snadné. Rudolf Jelínek byl plně rehabilitován, původní odsuzující rozsudek byl prohlášen za neplatný od samého počátku. Usedlost s původním čp. 2 (dnes čp. 110) byla Ivanu Jelínkovi vrácena v restitucích v roce 1992. Byla mu také přiznána symbolická náhrada za škody na objektu ve výši 240 000 korun. Posléze dostal zpět i přilehlý objekt čp. 3 (dnes čp. 169). Zabavené pozemky byly rodině fyzicky vráceny v letech 1993–1994. V dubnu 1993 byl objekt čp. 2 prohlášen za kulturní památku. V odůvodnění se píše, že jde o hodnotný soubor klasicistních objektů se starším jádrem, které jsou cenným příkladem vývoje vesnické architektury v okolí Prahy. Klasicistní přestavba staršího jádra domu, brána a chlév byly datovány do 1. pol. 19. století, stodola přibližně do roku 1830. Kulturní památkou se současně stal také nedaleký zemědělský dvůr čp. 1 jiného vlastníka, který se věnuje koním a provozuje jízdárnu. Statky byly vesměs zchátralé a jejich dvory zarostlé nálety. Majitelé, kteří restituovali své majetky, se však dali s velkými těžkostmi, s problémy s památkáři a s minimem finančních prostředků do rozsáhlých rekonstrukcí. Dnes tu místo zřícenin najdete krásně opravená venkovská obydlí.

V Chabech roste první památný strom v Praze. Dřevina má evidenční číslo MHMP 44. Lípa srdčitá se tyčí ze zahrady statku nad kamennou zdí lemující osadu z levé strany a její stáří se odhaduje na 260 let. Za památné stromy se zvláštní ochranou lze prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, které jsou významnou krajinnou dominantou, nebo jde o zvlášť cenné introdukované dřeviny, případně mají historickou hodnotu či s nimi mohou být spojeny různé pověsti a báje. Tato nejmohutnější lípa ze všech lip na území města je zároveň označována jako rodový strom. Ten byl zpravidla vysazován při významné rodové události, při založení nového statku, dokončení stavby, narození prvního syna a podobně. Tato tradice je mnohde na venkově udržována dodnes.

Obec Krteň zanikla pravděpodobně po třicetileté válce. Zbyl tu jen kostelík sv. Jana a Pavla z doby okolo roku 1230, hřbitov a studánka v lesíku naproti kostelu. Krteňský kostel se nachází v polovině historické královské cesty z Pražského hradu na Karlštejn. K tomuto místu se váže dávná pověst. Roku 1371 na svém hradě Karlštejně ležel král Karel IV. zachvácen zlou nemocí a lékaři mu nedokázali pomoci. Královna Alžběta (Eliška) Pomořanská se proto vydala pěšky z Karlštejna na Pražský hrad ke hrobu sv. Zikmunda, aby tam obětovala osm misek ryzího zlata a poprosila o navrácení ztraceného zdraví pro svého milovaného chotě. Na zpáteční cestě právě při odpočinku na Krtni královna obdržela radostnou zprávu, že se Karel uzdravil. V den mučedníků Jana a Pavla z vděčnosti k Bohu Alžběta obdařila krteňskou kapli štědrým darem a tím se stala její druhou zakladatelkou. Zdejší kostelík byl do dnešní podoby několikrát přestavován. Královská cesta, stará minimálně 700 let, vedoucí z Krtně na Karlštejn, je dodnes průchozí a měří celkem 14 kilometrů. Část historické královské cesty poblíž kostelíka v Krtni je velmi cenným kulturním dědictvím v příměstské krajině. Není vyloučeno, že zde mohl být panovnický dvorec využívaný při cestách českých panovníků na Karlštejnsko, což by vysvětlovalo, že čeští králové drželi patronátní právo ke kostelu.

Pozdně románský kostelík sv. Jana a Pavla v Krtni je vedle butovického kostela sv. Vavřince nejstarší dochovanou památkovou stavbou na území Prahy 13. Dnes jej vnímáme jako osamělou stavbu v krajině, kterou pravděpodobně nebýval. Původně byl součástí vsi Krteň, která v průběhu historického vývoje zanikla. Tato ves patřila k husté síti raně středověkých osad, které ve 12. století v našem kraji existovaly. Tak jako skoro všechny středověké stavby byl kostel v průběhu staletí opravován a přestavován. V 16. století byl rozšířen o boční loď na severní straně, v roce 1699 byla přistavěna sakristie na severním boku presbytáře. Po zániku vsi nebyla kostelu věnována taková péče jako v dobách, kdy byl místem pravidelných mší. K jeho rozsáhlým úpravám došlo v roce 1890. Podle projektu stavitele Živného byl uveden do své nynější podoby. Mladší přístavby byly upraveny a přizpůsobeny románskému jádru pseudorománskými prvky. Ze středověku je zachována věž, hlavní loď a presbytář s křížovou klenbou bez žeber. Klenba hlavní lodi byla nahrazena dřevěným kazetovým stropem. Ve východní stěně presbytáře zaujmou části středověké malby, pocházející snad ze 13. století. Byly objeveny při úpravách roku 1890 a restaurovány v r. 1952. Nedávný archeologický výzkum při stavební činnosti severovýchodně od kostela odkryl pohřebiště z doby římské, s unikátními nálezy skleněných pohárů v některých hrobech. To však s místem pozdějšího kostela nemá nic společného. To je důkazem, že zdejší prostředí bylo obýváno již od pravěku.

Vývoj osídlení vyvrcholil v raném středověku, kdy zde registrujeme hustou síť osad. Tato sídliště byla vybavena kamennými románskými nebo raně gotickými kostelíky. Ve 13. století po vzniku měst propojila sídla síť dálkových, regionálních a místních komunikací, z nichž některé fungují dodnes. Roku 1752 Marie Terezie vydala přípis, podle kterého měly být u všech císařských silnic povinně vysazovány aleje stromů – z důvodů hospodářských, estetických, orientačních i bezpečnostních. Díky tomu patří aleje okolo cest již několik století k obrazu naší komponované krajiny a ke vzácnému kulturnímu dědictví. Ovocné stromy se vysazovaly i u méně významných cest, především na venkově. Ovoce sloužilo pro zdejší obyvatele, ale i pro pochodující vojsko. Dnešním trendem je tyto cesty v krajině udržovat a staré aleje obnovovat.

Zdejší příměstská zemědělská krajina má vysokou historickou i přírodní hodnotu. Odbor životního prostředí Úřadu městské části Praha 13 má zdejší oblast částečně ve své správě. V letech 2021–2022 proběhla na území okolo starobylé krteňské cesty citlivá krajinářská úprava. Polní cesta spojuje usedlost Chaby a kostel sv. Jana a Pavla v Krtni. V minulosti ji lemovala alej velmi starých ovocných stromů. Dožívající dřeviny samy spadly nebo musely být pokáceny. Bylo rozhodnuto obnovit zdejší alej včetně navazující krajinné úpravy. Na tuto investiční akci chyběly finanční prostředky, a proto vzniklo spojení pracovníků úřadu s kolegy z Nadace Komerční banky, a. s. – Jistota. Nadace darovala městské části Praha 13 účelově vázané finanční prostředky a potřebná finanční spoluúčast byla hrazena z rozpočtu MČ Praha 13 i z dotace hl. m. Prahy. Cílem projektu je podpora biodiverzity v příměstské krajině a vytvoření příjemného místa pro krátkodobou rekreaci na území třinácté městské části, kde Komerční banka sídlí a působí. Krajinná úprava poskytuje útočiště pro různé druhy živočichů, podpoří prostupnost krajiny, vytvoří bariéry proti erozi a rychlému odtoku dešťové vody z území. Díky tomu přispěje k omezování negativního vlivu klimatické změny.

Se zástupci úřadu, Komerční banky a významných českých firem bylo společně vysázeno prvních 20 ovocných stromů (jabloní, třešní, hrušní a ořešáků). Dub letní vysadili představitelé městské části. Na místě byla slavnostně odhalena pamětní deska. Stavební práce a nové výsadby pokračovaly na jaře roku 2022. Dvouřadá výsadba stromů je tvořena vhodnými plodonosnými druhy ovocných dřevin. Kompozici doplňuje 18 vzrůstných keřů, jako jsou hlohy, růže šípkové a dříny. Jejich plody mohou být potravou pro ptáky. Návštěvník si zde může zacvičit v přírodě nebo jen tak spočinout na některém z odpočívadel. Nová tůň přispívá ke zpomalení odtoku vody z krajiny a nabízí útočiště pro vodní rostliny a obojživelníky. Z povalového chodníku lze pozorovat život v tůni. Díky herním panelům v okolí tůně se děti seznámí s rostlinami a živočichy vyskytujícími se v příměstské krajině. Obnova historické krteňské cesty a okolí byla dokončena v roce 2022. Ze stavební studie budoucího Západního Města od FINEPU je patrné, že je počítáno se zachováním této cenné přírodní lokality i pro následující generace. Oblast je zároveň regionálním biokoridorem.

V okolí Krtně leží odpradávna zemědělská krajina s polní obdělávanou půdou, remízky, alejemi a sady ovocných dřevin. Oblast pod kostelem sv. Jana a Pavla a v okolí historické studánky je podmáčená. Rostou zde mohutné vrby bílé. Na jaře zde můžeme obdivovat růžové palice květů vzácného devětsilu lékařského.

Vrba bílá (Salix alba) – Mohutný, rychle rostoucí strom z čeledi vrbovitých, původní v české flóře. Vysazuje se též jako okrasná dřevina. Jméno druhu je odvozeno od zbarvení listů, které jsou světlejší než u většiny jiných druhů vrb.

Devětsil lékařský (Petasites hybridus) – Bylině, která roste spíše ve vyšších polohách, zde svědčí vlhko a slunečno. Devětsil kvete brzy zjara ještě před rašením listů. Trychtýřovité listy, které dorůstají do velikosti klobouku. Touto rostlinou se kdysi lidé chránili při morových epidemiích, údajně pomůže proti kašli, při astmatu, na špatně se hojící rány, ale třeba i na obyčejné puchýře.

Cílem revitalizace zdejší kulturní krajiny byla obnova aleje ovocných stromů s navázáním novými výsadbami tradičních odrůd dřevin na zbytky starého sadu. Na stráni pod kostelem rostou jabloně, třešně a švestky. Tradiční odrůdy, zvané také často „staré“, vznikly šlechtěním před mnoha lety. Osvědčily se a jsou pěstovány po generace. Jedním z příkladů je jabloň Panenské české, která se vyskytuje na celém našem území a je rozšířena i v Rakousku a Německu. Do aleje byly vysazeny mladé hrušně, ořešáky, jabloně a třešně:

Hrušeň Williamsova červená – Odrůda pochází z USA (1938) a je červenoplodou mutací klasické hrušně Williamsovy.Letní hrušky se sklízejí začátkem září a jsou vhodné k okamžité konzumaci. Dužina plodu je bílá, sladce navinulá a velmi šťavnatá.

Ořešák vlašský Mars – Mars je česká odrůda oblíbeného středně raného ořešáku z roku 1976. Jedná se o vysoký strom s atraktivním olistěním.Kvete později, a tak uniká jarním mrazíkům. Velký plod polopapírák dozrává na konci září a je na chuť velmi lahodný. Ořechy dobře schnou a jádra se snadno vylupují.

Jabloň Boskoopské červené – Jde o kultivar druhu jabloně domácí (Malus domestica). Odrůda Boskoopské červené pochází ze školek K. J. W. Ottolandera v Boskoopu u Goudy v Holandsku, kde byla vyšlechtěna v polovině 19. století. Jedná se o starou zimní odrůdu s velkými těžkými plody a se světle žlutou až nazelenalou dužinou. Dužina je tuhá, hrubě zrnitá a šťavnatá.Jablka se sklízejí na začátku měsíce října.

Třešeň Kordia – Strom je domácího původu, registrovaný v roce 1981 jako nahodilý semenáč. Pozdní cizosprašná tmavá chrupka má velké a sladké plody. Třešně jsou vhodné pro přímou konzumaci.

Zdroje:

http://stop.p13.cz/cs/rijen-2006/krten-a-kralovnina-cesta/2599/

http://stop.p13.cz/cs/zari-2022/obnova-historicke-aleje/16582/

http://stop.p13.cz/cs/brezen-2014/starobyla-usedlost-s-pohnutou-historii/4749/

http://stop.p13.cz/cs/unor-2006/svedkove-staleti/2433/

http://stop.p13.cz/cs/leden-2013/osamely-kostelik-na-kopci/4367/

https://farnoststodulky.cz/misto.php?id=110

http://stop.p13.cz/cs/cerven-2016/krten-vpuli-cesty-z-prazskeho-hradu-na-karlstejn/11663/